Rongdrak

20. února 2017 v 21:22 |  Cestování v Tibetu
Rong-drak (རོང་བྲག) je oblast ve východním Tibetu, která je známá především díky vysokým věžím starých až tisíc let.
Minulý týden v Rongdrak napadl sníh :)



 

Vyčistit Everest

9. listopadu 2016 v 11:57 | KL |  Cestování v Tibetu
Každý ví, že dnes hory už dávno nejsou panensky čisté, a to platí především o těch, kam se buď těžko dostanou popeláři, nebo média a zároveň na hoře panuje čilý cestovní ruch.
Na nesnadný odvoz odpadu a relativní dostupnost lidí tak bohužel doplácí nejvyšší hora světa - Džomolangma (ཇོ་མོ་གླང་མ), tedy Mount Everest.

Věčně zamrzlé svahy velehor pokrývají nejen těla neúspěšných horolezců, ale hlavně tuny odpadu, které si s sebou všichni profesionální i amatérští lezci berou, a po užití jednoduše odhodí. Nebudou s sebou přeci brát zbytečnou zátěž.

Jak na jižní straně, tak na severní straně Himalájí už dlouho vznikají snahy o udržitelný stav přírody i v těch nejvyšších polohách naší zeměkoule.

Jednou z nich je například letošní výprava skupiny mladých Tibeťanů a Čiňanů, kteří sbírali odpadky poblíž základního tábora Everestu.
Zároveň se snažili rozmístit v rušném a turisticky velmi oblíbeném táboře více odpadkových košů.



Tibetská panoramata

30. října 2016 v 1:27 | KL |  Kultura
 


Z Tibetu do Nepálu

20. září 2016 v 19:53 | KL |  Cestování v Tibetu
Už je to déle než 16 měsíců od ničivého zemětřesení v Nepálu.
Od té doby je jediný hraniční přechod z Nepálu do Tibetu pro cizince uzavřen.

Na nepálské straně první město Kodari a na tibetské Dram (འགྲམ་, čínsky Zhangmu; Čang-mu) taktéž zasáhly loňské otřesy. Nepřístupný je úsek dlouhý asi 90 km severně od tibetsko-nepálského hraničního přechodu. Není známo, kdy bude hraniční přechod znovu otevřen.

Omezení se tedy NETÝKÁ například úseku tzv. silnice přátelství (Friendship highway), která mimo jiné vede k turisticky populárnímu Základnímu táboru pod Mt. Everestem. Stejně tak lze navštívit i například jezero Manasarovar a horu Kailaš.

  • Nový hraniční přechod pro cizince KJIRONG

Starý a jediný hraniční přechod pro cizince z Tibetu do Nepálu, zmíněny přechod u Dram (Zhangmu), je poměrně často nepřístupný díky živelným událostem. Vláda se tedy rozhodla přesunout hraniční přechod pro cizince do okresu Kjirong (སྐྱིད་རོང་, Kyirong, čínsky Jilong; Ťi-lung), asi 70 km dál na západ. Tento hraniční přechod funguje již řadu let, ale provoz byl omezen na občany Nepálu, Tibetu a Číny. Nově tedy tento přechod budou používat všichni cizinci, kteří cestují z Tibetu do Nepálu a naopak.
Na nepálské straně je prvním městem Rasuwa Ghadhi.

Už před loňským zemětřesením čínská vláda začala plánovat tento přesun, vážné poničení přechodu v Dram toto rozhodnutí jen potvrdilo.

Podle informací z města Žikace byli také všichni obyvatelé vesnice Dram přesunuti do nových panelových domů v tomto městě. Rodinní příslušníci, kteří jsou zaměstnání jako státní úředníci, byli svoláni na schůzi do zmíněného města a bylo jim sděleno, že pokud jejich rodiče a další příbuzní odmítnou opustit vesnici Dram, oni sami přijdou o práci.

Čínská média na jaře roku 2016 oznámila, že hraniční přechod v Kjirongu bude "otevřen v červnu". Podle obrázků, které byly uveřejněny, je vidět, že na tibetské straně bylo postaveno mnoho nových celnických a jiných budov, které budou sloužit úředníkům a cestovatelům. Vesnička Dram bude podle plánu zcela srovnána se zemí.

V červnu 2016 však oblast Kjirong zasáhly velké deště a na neznámou dobu se hraniční přechod taktéž uzavřel.

V tuto chvíli tedy není možné přejít z Tibetu do Nepálu po zemi, "starý" hraniční přechod v Dram i "nový" v Kjirongu jsou na dobu neznámou uzavřeny.


Sklizeň

4. září 2016 v 5:48 | KL |  Kultura
Letošní sklizeň v Tibetu skončila!

Dvory jsou plné sena, spíže plné pytlů obilí, brambor, řepky a dalších plodin.

Hodně lidí z okolí Lhasy navštívilo v těchto dnech hlavní město Tibetu, 2.září proběhl tradiční svátek Šödun.

řepka přivezená z pole

řepka "vymlácená" a připravená k napytlování

tibetské vesnice po sklizni, každý dům má zásoby sena na zimu

Mosty v Jižním Tibetu

18. srpna 2016 v 12:33 | KL |  Cestování v Tibetu
Návštěvníci, kteří byli v tibetském kraji Lhokha před rokem 2015, jistě pamatují tradiční trajekt přes řeku Jarlung Campo. Na jižní straně řeky býval přístav asi 15km východně od okresního města Dranang. Na severní straně řeky se vystupovalo asi 12km západně od slavného městečka Samjä.

Přístav v roce 2014

Tenkrát se ze Lhasy do prvního buddhistického kláštera v Samjä muselo nejprve přejet přes řeku ze severu na jih v okrese Gongkar, kde také leží lhasské letiště. Potom směrem na východ do okresu Dranang a do přístavu. Tady se přestoupilo na trajekt, který za více než hodinu přeplul asi 5 km širokou řeku Jarlung. V tomto místě je jedno z nejširších koryt řeky, zároveň je řeka často mělká, loď proto musela kličkovat. Na druhé straně řeky se vystoupilo a pokračovalo asi 20 minut do Samjä.
Ještě v letech 2012-2013 po severní straně řeky nevedla asfaltová silnice. Ta byla postavena a otevřena v roce 2014. Během stejného roku se postupně omezoval provoz trajektu. Paradoxně, častější a častější dopravní nehody v okolí inspirovalo místní úřady k úplnému zrušení říčního trajektu.

Již koncem roku 2014 však také úřady začaly s výstavbou dvou velkých mostů, oba dva jsou součástí aktuálního pětiltého plánu KSČ. První, téměř 5km dlouhý, se začal stavět nedaleko bývalého přístavu, poblíž okresního města Dranang a nese název Velký dranangský most. Druhý most, o něco kratší, byl postaven přímo naproti krajskému městu Cethang. Oba mosty jsou od sebe vzdáleny asi 50km a výrazně zjednodušují dopravu v regionu.

Dranangský most s cedulí, která informuje o aktuální nadmořské výšce

Cethangský most s propagandou obřích rozměrů

Dnes lodní přístav chátrá. Zůstaly zde zakotveny tři, čtyři loďky, jedna už je potopená a nad vodou lze vidět jen kousek. Mezi polorozpadlými budovami se pasou krávy a ovce. Na severním břehu taktéž kotví jedna loďka, ta má stále majitele. Na internetu lze dohledat i desítky let staré fotografie loďek a přístavu, většinou od zahraničních turistů.

Potopená loďka v bývalém přístavu

Prázdný přístav v roce 2016

V roce 2016 se do kraje Lhokha dostala další položka aktuálního pětiletého plánu - dálnice, která vede po severním břehu řeky a železnice, která vede po jižním břehu řeky. Kuriozitou je, že téměř v každém okrese provádí stavbu každé stavby jiná firma. Například v okrese Gongkar staví dálnici firma z provincie Sichuan, (S'-čchuan) ale hned vedle, v okrese Dranang, další kilometry dálnice stavífirma z provincie Zhejiang (Če-ťiang).

Ubytovny pro dělníky čínské stavební společnosti z provincie Zhejiang

Co se dálnice na severním břehu týče, terén není snadný a práce náročná. Tento břeh tvoří písek, vysoké duny, jakoby z prostředka Sahary. Koryto řeky se klikatí, jeho rozdíly v zimě a v létě jsou obrovské, v létě se Jarlung rozvodní i více než o kilometr. Když přijdou letní deště, je navíc potřeba počítat s bahnitými mokřady, kde často umírají zabřednuté krávy, a četnými jezírky uprostřed písčité pouště.

Čínské firmu vykupují od vesnic kamenná skaliska, která následně rozbíjí a používají na základ dálnice. Každých několik stovek metrů je nutné postavit pod dálnicí kanál, to když v létě prší, ať může voda stékat dolů do Jarlung. Podchody také budou používat pasáci stád. Zůstává otázkou, jak dlouho tyto kanály zůstanou průchozí. Okolní písčité a bahnité kopce brzy ucpou většinu čínských kanálů, jak je již možné pozorovat na pár let staré silnici.

Další vtipná situace nastala u Drananského mostu, typická ukázka práce čínských úřadů, firem a lidí. Sotva rok zkolaudovaný výstavní most u okresního města se na severním břehu bourá. Jednoho dne se tu objevily dvě, asi 20 metrové "díry". Soudruzi totiž nečetli pětiletý plán pozorně a nevšimli si, že sotva rok po stavbě mostu se na stejném místě bude stavět dálnice. Budiž, firma stavící most svoji práci odvedla a firma stavící dálnici si připočítá cenu zahrnující bourání kousku mostu (Jak už totiž i malé dítě ví, čínská ekonomika stojí na tom, že se pořád něco bourá, aby se to zase mohlo postavit, často v intervalu pětiletých plánů). Doufejme, že tentokrát aspoň postaví i výjezdy z dálnice na most.

Vybouraný nový Drananský most na severním břehu řeky. Díry budou použity pro dálnici

Začíná se šuškat, že Drananský most se sotva rok po otevření opět zavře. Firma, která jej stavěla, nejen, že vůbec neřešila nějakou dálnici, ale taky pro stavbu použila všudypřítomný písek. Co na tom, že v plánech a rozpočtech byl pevnější a odolnější kámen. Písek, kterého tu je kam až oko dohlédne, totiž stojí asi 1/10 ceny kamene. V plánech i závěrečné zprávě tedy most z kamene, ve sktutečnosti rozpadající se písek. Kolaudace proběhla, všechna potřebná razítka za nějaký ten peníz bokem byla obtisknuta, most už celý rok slouží. Začíná se šuškat, že se brzy uzavře.

Nejbližšími mosty tedy bude druhý nový Cethangský a most ze Lhasy k letišti v okrese Gongkar. I tady nedávno proběhly velké změny. Do Tibetu míří víc a víc čínských turistů (těch zahraničních také, ale mají to podstatně složitější a dražší) a stará silnice I.třídy z letiště do asi 80 km vzdálené Lhasy již nestačila. V posledních dvou letech se silnice pilně rozšiřuje na dálnici, stejně tak most přes řeku Jarlung hned vedle letiště. Tento most lze vidět i z letadla, asi 2 minuty před přistáním.
Jak bylo již zmíněno, dřív se po tomto mostě dostávali lidé ze Lhasy na jižní břeh řeky, odtud vede stará silnice do krajského města Cethangu, cestou minete i starý přístav. Tato silnice je dnes již ve špatném stavu a proto většina aut využívá severní, novou silnici a do budoucna novou dálnici.

Po jižním břehu Jarlung povede nová železnice, která je taktéž ve výstavbě. Předloni byl otevřený úsek ze Lhasy do druhého největšího města středního Tibetu - Žikace. Po trase delší jak 200km bylo postaveno více než 10 stanic, z neznámých důvodů vlak "pro lidi" do nedávna nestavěl ani v jedné, dnes staví v asi třech větších stanicích. Ostatní stanice využívá čínská nákladní vlaková doprava pro odvoz vytěženého materiálu do Číny a armáda. Vlak také nejprve jede ze Lhasy na jih a odtud bude odbočka kolem letiště Gongkar, podél řeky Jarlung do města Cethang a dál na východ, skrz Kham až do čínského města Chengdu (Čcheng-tu). Doufejme, že jednou budou moci Tibeťané snadněji na "výlet" vlakem například z kláštera Samjä do klášterů v Lithangu nebo Kardze.


Dálnice a železnice do východního Tibetu

13. července 2016 v 12:19 | KL |  Cestování v Tibetu
Podle plánu současné komunistické pětiletky započala výstavba železnice a dálnice ze Lhasy do Chengdu skrz východní Tibet.
Aktuálně se staví v kraji středního Tibetu Lhokha.

Dálnice se staví podél severního břehu řeky Jarlung Campo (Brahmaputra) a železnice podél jižního břehu. Dálnice povede jen asi kilometr vedle prvního buddhistického kláštera v Tibetu, Samjä.


Most postavený v roce 2015 přes řeku Jarlung Campo (Brahmaputra) vedle okresního města Dranang v kraji Lhokha, dlouhý je více než 4km.


Stavba železnice ze Lhasy do Chengdu, v létě 2016 v kraji Lhokha. Jižní břeh Jarlung Campo.


Nový most z roku 2015 přes řeku Jarlung Campo u krajského města Tsethang.


Stavba dálnice na severním břehu Jarlung Campo v létě 2016 v kraji Lhokha.

Momo

15. února 2016 v 12:45 | KL |  Kultura
Správná novoroční oslava se v Tibetu neobejde bez masových knedlíčků momo!

Knedlíčky se mohou dělat samozřejmě kdykoliv během roku, jsou neoddělitelnou součástí každého správného menu tibetské restaurace.

Výroba knedlíčků je společenská událost, kdy se sejde celá rodina, můžou se připojit i přátelé.

Těsto na knedlíčky se vyrábí z mouky a vody.
Vnitřní náplň se připravuje z mletého masa, nakrájené jarní cibulky a podle chuti se přidá sůl.
Masová náplň se do těsta zabalí a na vršku se podle libosti vytvoří z uzavřeného těsta "květ".

Knedlíčky se dělají na páře 10minut. Podložku vždy mezi jednotlivými várkami potřeme sádlem.




Momo knedlíčky se mohou namáčet do sojové omáčky, ale Tibeťané mají nejradši chilli omáčky.

Do základního těsta je možné přimíchat i trochu sody. Knedlíčky budou bělejší a nadýchanější.
Vlastní náplň nemusí být pouze z masa, dnes se dělají i z různých směsí zeleniny.

Další inspirace, informace a fotky také v angličtině nebo ruštině.

Příprava na LOSAR

3. února 2016 v 17:28 | KL |  Kultura
Letošní tibetský Nový rok (LOSAR) se blíží! 8.2.2016 se slaví "Silvestr" a 9.2.2016 začíná rok Ohnivé opice.


Jedna z věcí, která se musí připravit je tzv. TERKA, hranice postavená z ADZA (nebo také KHAPSE) a ozdobená ovocem.


Výroba Adza (Khapse) je velice jednoduchá. Těsto se vyrobí z mouky, vody, vejce a soli. Rozdělí se na malé kousky, které se vyválejí do tvaru oválu.



Cípy oválu se spojí dohromady a těsto se vloží do horkého oleje. Když se cípy náhodou rozpojí, nevadí.





Na závěr je ještě třeba z těsta vytvořit ptáčka. V rodinách s malými dětmi se fantazii meze nekladou a vyrábí se množství figurek, ale vždy je potřeba alespoň jeden ptáček, který se posadí na vrchol TERKA a přinese štěstí v novém roce.

Při výrobě ADZA vznikne mnoho nepovedených kousků. Mohou se dělat i jiné tvary, které během novoročních svátků slouží jako zákusek pro hosty. Další inspirace na výrobu KHAPSE zde (YoWangdu - Khapse).

Ta'u

16. září 2015 v 14:44 | Kelsang Lhamo |  Cestování v Tibetu
Okres Ta'u (Dau, རྟའུ་), leží na východě Khamu, mezi okresy Rongdrak (རོང་བྲག་), Čhuchen (ཆུ་ཆེན་), Zamthang (འཛམ་ཐང་), Drango (བྲག་འགོ་), Ňakrong (ཉག་རོང་), Ňakčhu (ཉག་ཆུ་) a Dardo (དར་མདོ་).


Z prefekčního města Dardo (čínsky Kangding) do okresního města Ta'u Čhakru (ཕྱག་རུ་) vede silnice dlouhá asi 215 km. Z kardzského letiště, které leží mezi Dardem a Lhagangem je však lepší jet rovnou do Lhagangu (Tagong) a poté pokračovat po silnici S215 na sever. Z Darda denně vyjíždí množství linkových autobusů, které vás do Ta'u také dopraví.

Asi po 30 km jízdy z Lhagangu se již dostanete do okresu Ta'u a prvního městečka Bamë (བ་སྨད་). Toto městečko zaujme krásnými malovanými domy, které budete vídat celou cestu okresem. Ještě před několika lety bylo městečko Lhagang poslední destinací organizovaných zájezdů a většiny turistů, avšak v posledních pár letech se nejzažším bodem týdenního výletu stává právě Bamë. Podél cesty se u domků objevují nápisy nabízející ubytování přímo u rodin.

Z Bamë se můžete vydat severovýchodně do okresu Rongdrak, nebo severozápadně pokračovat do okresního města Čhakru. Architektura Ta'u je nezaměnitelná a určitě stojí za to, využít nabídky místních obyvatel přespat v jednom z jejich domů.



Stavba rodinného domu v oblasti Ta'u

Práce na interiéru při stavbě nového domu

Vnitřní zařízení domu v kraji Ta'u

Okresní město Čhakru se dnes díky čínským přistěhovalcům rychle rozrůstá a v okruhu historické vesničky rostou nové a nové paneláky a továrny. Hlavní silnice protínající staré jádro městečka bývá po většinu dne ucpaná a tak si dostatečně vychutnáte pomalou projížďku mezi starými domy. Na náměstí v centru se večer denně schází Tibeťané, aby si společně zatančili tradiční tance. Během větších svátků lze místní ženy i muže vidět ve velmi zdobených tradičních krojích.

Tradiční oděv oblasti Ta'u

Tato oblast Khamu je tradičně jak nomádským, tak zemědělským krajem. V údolí okolo cest můžete v létě vidět kvetoucí řepku, ječmen, pšenici, kukuřici a brambory. Brzy se za políčky však zvedají vysoké zelené kopce, na kterých žije množství nomádských rodin se stády jaků, krav a koní.

Do okresu Ta'u ještě nedorazily čínské plány na rozvoj turistiky. Ubytování, restaurace i doprava jsou zde v porovnání s městečky Lhagang (Tagong) či Kjegu (Jüšü) o poznání levnější a ulice nejsou plné turistických suvenýrů.


Okres Ta'u nelze minout při cestě z Darda do známého kláštera Dege na severozápadním konci prefektury Kardze, ani při cestě opačným směrem, například z oblasti Kjegu (Jüšü) skrz Kham do Číny. Určitě stojí za to se zde několik dní zdržet, ať už ve vesničkách podél cesty, nebo se vydat do kopců a stanovat s nomády.

Další články


Kam dál