Lhaské matky

19. dubna 2015 v 9:49 | KL |  Kultura
V noci zase sněžilo, ale zase jen na vrcholcích hor. Vrcholcích okolních hor, které mají přes 5000 metrů. To mě na Tibetu trochu štve, většinou sněží jenom nahoře na hoře. Už dva dny bydlíme v 'moderním čínském paneláku', novostavba s množstvím nebezpečných prvků (odkrytá zásuvka asi 50cm od hlavy sprchy) a šmejdů (opadaná omítka, nepřišroubovaný kryt kuchyňského odsavače přilepený pouze páskou, neustálý průvan celým panelákem díky neexistujícímu těsnění...). Čínská kvalita. Už se nad tím jen pousmívám a čekám na konec současné dynastie.

Z okna vidím palác Potalu a na druhé straně známý klášter Sera. Tři hodiny po východu slunce sníh na vrcholcích hor obklopující Lhasu taje. Včera jsme v jedné z čajoven v historickém jádru Lhasy - Barkoru - slyšeli rozhovor několika "lhaských matek". Ženy okolo padesátky, některé v tradičních tibetských šatech, jiné v čínských polystyrenových bundách, všechny velmi spokojené se svými životy: posledních třicet let pracovaly jako čínské úřednice, nedělaly nic, měly jistou práci, stálý plat, dobré peníze pod rukou, a nyní odešly předčasně do penze, mají měsíční důchod a celé roky času na chození po Barkoru, nakupování a "čajování". Jediné, co v životě neměly a nikdy mít nebudou je cestovní pas, ale to je jen jedna z "malých daní" za život nicnedělání v blahobytu.

Děti těchto městských matek už odrostly. Vychodily čínské vysoké školy a nyní díky protekci rodičů najdou práci taktéž na čínském úřadě. Rozhovory lhaských matek často odráží současnou městskou (čínsko-)tibetskou společnost.

"Ta naše holka se úplně zbláznila. Minulý týden si domů přivedla jednoho kluka a představte si - on je z vesnice! No, hned jsem jí to začala rozmlouvat, ať má trochu rozum. Co může dělat s klukem z vesnice? Vesničani to nikdy nikam nedotáhnou. Povídám jí, najdi si někoho z města. Můžu ti pomoct, nedávno jedna bývalá kolegyně říkala, že její syn loni dokončil školu, koupil si byt ve Lhase, má auto a už pracuje na úřadě. No není to skvělá partie?" "Nebo nějakýho čínskýho kluka, ti jsou teď v kurzu. Přichází jich do Lhasy čím dál víc, rodiče jim tu koupí byt a Číňan má vždycky lepší plat, než Tibeťan! A prý děti ze smíšeného manželství nemusí platit školné a rodiče dostanou od vlády nové auto!" ...

"Holky, včera jsem si koupila novou zástěru*, pěkná, že?" "To se ví. Taková zástěra, to je znamení bohatství a měšťanství. Ti chudáci na vesnicích nemají ani ponětí." "Přesně tak! Tahle stála skoro 2000kč**!"

*Tibetská "zástěra" - pangden - je tradiční součást tibetského ženského oděvu, nosí se jak ve městech, tak na vesnicích. Jsou zdobenější, než české, mají funkci jak ochrannou, tak ozdobnou. Tibetské ženy si při koupi nové zástěry dávají velmi záležet. Některé zástěry nosí pouze ve sváteční dny, jiné jsou pracovní. Na vesnicích lze koupit ručně tkané ve výborné kvality okolo 100kč, do měst se dováží i čínské s nízkou kvalitou, ale cena se naopak šplhá k několika set a tisícům kč. Tibeťané, stejně jako Číňané, si dnes myslí, že čím vyšší cena = tím vyšší kvalita. Samozřejmě to není zdaleka pravda. Nejlepší výrobky jsou doma dělané a vesničané na ně nedají dopustit.
**Uváděná cena je přepočet čínských RMB na české koruny. ...

"Já nevím, co s tou naší holkou mám dělat. Už jí bude třicet, školu v Pekingu dokončila před pěti lety a od té doby pořád jen sedí doma. Každý víkend nějaká diskotéka, práci si nehledá, vdávat se nechce! Volala jsem k nám do kanceláře, jestli by ji vzali, ale ona nechce. Dohazovala jsem jí taky několik výhodných ženichů, ani ti se jí nezamlouvají. To jsme do ní dali takových peněz, aby se ani nevdala?"

"Podívejte, tady jsem našemu mladšímu koupila nové knihy. Všechny pěkně barevné a plné příběhů." "Všechno čínsky?" "Samozřejmě! Doma mluvíme taky výhradně čínsky, co by si taky s tibetštinou v životě počal? Čínština, to je jazyk budoucnosti, jednodušeji udělá přijímačky na střední a třeba si jednou najde nějakou pěknou Číňanku a zůstane v Pekingu nebo Šanghaji. Co ve Lhase? Tady ho lepší budoucnost nečeká. Ani tibetský holky dneska nejsou nic moc. Ptali jsme se taky, jestli je náročné změnit národnost v rodném listě na "čínskou" a prý to trvá jen měsíc vyřizování. Tibeťany dneska nikde ve firmách nechtějí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama