Srpen 2016

Mosty v Jižním Tibetu

18. srpna 2016 v 12:33 | KL |  Cestování v Tibetu
Návštěvníci, kteří byli v tibetském kraji Lhokha před rokem 2015, jistě pamatují tradiční trajekt přes řeku Jarlung Campo. Na jižní straně řeky býval přístav asi 15km východně od okresního města Dranang. Na severní straně řeky se vystupovalo asi 12km západně od slavného městečka Samjä.

Přístav v roce 2014

Tenkrát se ze Lhasy do prvního buddhistického kláštera v Samjä muselo nejprve přejet přes řeku ze severu na jih v okrese Gongkar, kde také leží lhasské letiště. Potom směrem na východ do okresu Dranang a do přístavu. Tady se přestoupilo na trajekt, který za více než hodinu přeplul asi 5 km širokou řeku Jarlung. V tomto místě je jedno z nejširších koryt řeky, zároveň je řeka často mělká, loď proto musela kličkovat. Na druhé straně řeky se vystoupilo a pokračovalo asi 20 minut do Samjä.
Ještě v letech 2012-2013 po severní straně řeky nevedla asfaltová silnice. Ta byla postavena a otevřena v roce 2014. Během stejného roku se postupně omezoval provoz trajektu. Paradoxně, častější a častější dopravní nehody v okolí inspirovalo místní úřady k úplnému zrušení říčního trajektu.

Již koncem roku 2014 však také úřady začaly s výstavbou dvou velkých mostů, oba dva jsou součástí aktuálního pětiltého plánu KSČ. První, téměř 5km dlouhý, se začal stavět nedaleko bývalého přístavu, poblíž okresního města Dranang a nese název Velký dranangský most. Druhý most, o něco kratší, byl postaven přímo naproti krajskému městu Cethang. Oba mosty jsou od sebe vzdáleny asi 50km a výrazně zjednodušují dopravu v regionu.

Dranangský most s cedulí, která informuje o aktuální nadmořské výšce

Cethangský most s propagandou obřích rozměrů

Dnes lodní přístav chátrá. Zůstaly zde zakotveny tři, čtyři loďky, jedna už je potopená a nad vodou lze vidět jen kousek. Mezi polorozpadlými budovami se pasou krávy a ovce. Na severním břehu taktéž kotví jedna loďka, ta má stále majitele. Na internetu lze dohledat i desítky let staré fotografie loďek a přístavu, většinou od zahraničních turistů.

Potopená loďka v bývalém přístavu

Prázdný přístav v roce 2016

V roce 2016 se do kraje Lhokha dostala další položka aktuálního pětiletého plánu - dálnice, která vede po severním břehu řeky a železnice, která vede po jižním břehu řeky. Kuriozitou je, že téměř v každém okrese provádí stavbu každé stavby jiná firma. Například v okrese Gongkar staví dálnici firma z provincie Sichuan, (S'-čchuan) ale hned vedle, v okrese Dranang, další kilometry dálnice stavífirma z provincie Zhejiang (Če-ťiang).

Ubytovny pro dělníky čínské stavební společnosti z provincie Zhejiang

Co se dálnice na severním břehu týče, terén není snadný a práce náročná. Tento břeh tvoří písek, vysoké duny, jakoby z prostředka Sahary. Koryto řeky se klikatí, jeho rozdíly v zimě a v létě jsou obrovské, v létě se Jarlung rozvodní i více než o kilometr. Když přijdou letní deště, je navíc potřeba počítat s bahnitými mokřady, kde často umírají zabřednuté krávy, a četnými jezírky uprostřed písčité pouště.

Čínské firmu vykupují od vesnic kamenná skaliska, která následně rozbíjí a používají na základ dálnice. Každých několik stovek metrů je nutné postavit pod dálnicí kanál, to když v létě prší, ať může voda stékat dolů do Jarlung. Podchody také budou používat pasáci stád. Zůstává otázkou, jak dlouho tyto kanály zůstanou průchozí. Okolní písčité a bahnité kopce brzy ucpou většinu čínských kanálů, jak je již možné pozorovat na pár let staré silnici.

Další vtipná situace nastala u Drananského mostu, typická ukázka práce čínských úřadů, firem a lidí. Sotva rok zkolaudovaný výstavní most u okresního města se na severním břehu bourá. Jednoho dne se tu objevily dvě, asi 20 metrové "díry". Soudruzi totiž nečetli pětiletý plán pozorně a nevšimli si, že sotva rok po stavbě mostu se na stejném místě bude stavět dálnice. Budiž, firma stavící most svoji práci odvedla a firma stavící dálnici si připočítá cenu zahrnující bourání kousku mostu (Jak už totiž i malé dítě ví, čínská ekonomika stojí na tom, že se pořád něco bourá, aby se to zase mohlo postavit, často v intervalu pětiletých plánů). Doufejme, že tentokrát aspoň postaví i výjezdy z dálnice na most.

Vybouraný nový Drananský most na severním břehu řeky. Díry budou použity pro dálnici

Začíná se šuškat, že Drananský most se sotva rok po otevření opět zavře. Firma, která jej stavěla, nejen, že vůbec neřešila nějakou dálnici, ale taky pro stavbu použila všudypřítomný písek. Co na tom, že v plánech a rozpočtech byl pevnější a odolnější kámen. Písek, kterého tu je kam až oko dohlédne, totiž stojí asi 1/10 ceny kamene. V plánech i závěrečné zprávě tedy most z kamene, ve sktutečnosti rozpadající se písek. Kolaudace proběhla, všechna potřebná razítka za nějaký ten peníz bokem byla obtisknuta, most už celý rok slouží. Začíná se šuškat, že se brzy uzavře.

Nejbližšími mosty tedy bude druhý nový Cethangský a most ze Lhasy k letišti v okrese Gongkar. I tady nedávno proběhly velké změny. Do Tibetu míří víc a víc čínských turistů (těch zahraničních také, ale mají to podstatně složitější a dražší) a stará silnice I.třídy z letiště do asi 80 km vzdálené Lhasy již nestačila. V posledních dvou letech se silnice pilně rozšiřuje na dálnici, stejně tak most přes řeku Jarlung hned vedle letiště. Tento most lze vidět i z letadla, asi 2 minuty před přistáním.
Jak bylo již zmíněno, dřív se po tomto mostě dostávali lidé ze Lhasy na jižní břeh řeky, odtud vede stará silnice do krajského města Cethangu, cestou minete i starý přístav. Tato silnice je dnes již ve špatném stavu a proto většina aut využívá severní, novou silnici a do budoucna novou dálnici.

Po jižním břehu Jarlung povede nová železnice, která je taktéž ve výstavbě. Předloni byl otevřený úsek ze Lhasy do druhého největšího města středního Tibetu - Žikace. Po trase delší jak 200km bylo postaveno více než 10 stanic, z neznámých důvodů vlak "pro lidi" do nedávna nestavěl ani v jedné, dnes staví v asi třech větších stanicích. Ostatní stanice využívá čínská nákladní vlaková doprava pro odvoz vytěženého materiálu do Číny a armáda. Vlak také nejprve jede ze Lhasy na jih a odtud bude odbočka kolem letiště Gongkar, podél řeky Jarlung do města Cethang a dál na východ, skrz Kham až do čínského města Chengdu (Čcheng-tu). Doufejme, že jednou budou moci Tibeťané snadněji na "výlet" vlakem například z kláštera Samjä do klášterů v Lithangu nebo Kardze.